Ježíš

Pochzm z vc (le nepraktikujc) rodiny, take jedin, co se v na rodin povaovalo za projev kesanstv, byly nedln me svat. K ve se m snaila vst babika, kter m nauila zklady vry a modliteb. Do nboenstv jsem chodila do devt tdy. Po odchodu na stedn kolu se moje vra nijak neprohlubovala, pravideln nedln me svat, rno i veer rychl modlitbika (hlavn v ppad poteby) a to bylo ve. Pak si babika pla, abych pijala svtost bimovn, co bylo jedno z nejhezch obdob v mm vztahu k Pnu. Hlavn ppravy na pijet byly opravdu vborn. Po svtosti jsem ale odela na internt, kde jsem se od vry velmi vzdlila. Take jsem ila opt jen o tch nedlch…a to jet jen tak tak.. Nejdleitj mi pipadalo studium a kola, lidem jsem moc nevila ani Jei. Po tom, co jsem dokonila bakalsk zkouky, jsem zaala pracovat v zamstnn a m dl vc mi pipadalo, e mi v ivot nco chyb..(nemluv o problematickm navazovn kontaktu s lidmi opanho pohlav).

Vdla jsem, e chci posunout vztah s Jeem nkam jinam, snaila jsem se st rzn lnky, knihy o tom, jak zat Bo ptomnost, jak t s vrou..ale pod se mi to nedailo…u jsem pestvala doufat a kala jsem si, e to asi pro m nen..pak jsem potkala partu vbornch lid, kte byli naden pro Krista…prost umli se bavit, uvat ivota, radovat se z Nj, ale ili ve spojen s Pnem..pln m to oslovilo…chtla jsem taky..ale nelo to.       V t dob u jsem njakou dobu vdla o kurzu Filip, ale pod mi chybla odvaha. Byla jsem pln pochybnost..mm nemm…tak jsem napsala seste, zda by se mnou nela (ona je jet vt introvert ne j..), no, byla to opravdu otzka na povenou (popravd by m ani nenapadlo, e by jela), ale k mmu pekvapen kvla..tak jsem rychle podala pihlky a ubhlo pr tdn a u jsme jely. Po cest m opt pepadaly pochybnosti a nebt sestry, tak bych tam asi nedojela. Napadalo m, m to vbec cenu? Setkm se s Pnem..atd..

Bc. Marie Zavadilov, bezen 2009